17. listopad. Den, kdy studenti nezůstali mlčet

Smrt Jana Opletala

Vše začalo na podzim roku 1939. Tou dobou bylo Československo již několik týdnů okupováno hitlerovským Německem a v Praze probíhaly pravidelné vlastenecké demonstrace. Studenti byli při protestech velmi aktivní.

Nejsilnější protesty proběhly 28. října, tedy v den výročí založení ČSR, a jako všechny demonstrace byla i tato doprovázena brutálním násilím ze strany okupantů. Student Jan Opletal byl postřelen a na následky zranění 11. listopadu zemřel. Po jeho pohřbu následovaly opět masivní demonstrace proti nacistům, při kterých došlo k mnoha zraněním, stovky demonstrujících studentů bylo zatčeno a 9 následně bez soudu popraveno.

Následně byly rozhodnutím Adolfa Hitlera dne 17. listopadu 1939 všechny vysoké školy na území protektorátu uzavřeny. V roce 1941, při druhém výročí této události, byl na schůzi Mezinárodní studentské rady prohlášen 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.

Sametová revoluce

50 let poté, v roce 1989 se 17. listopad zapsal do dějin znovu a opět nesmazatelným písmem. V té době vládl v Československu již přes 40 let nedemokratický režim komunistické strany. Potlačoval lidská práva a svobody občanů. Tak jako 50 let před tím i v roce 1989 tedy měli studenti důvod protestovat a vymezovat se proti nesvobodě a totalitní moci.

Na 17. listopad byl studenty pražských vysokých škol naplánovaný pochod k uctění událostí z roku 1939. Vládnoucí strana měla obavy, aby se akce nezměnila v demonstraci proti režimu, ale nakonec byl pochod v upravené podobě oficiálně povolen.

Po skončení vzpomínkové akce se velká část studentů nerozešla a pokračovala v průvodu do centra Prahy. Mladí lidé provolávali protikomunistická hesla, zpívali písně a i přesto, že se jim v tom jednotky policie (SNB) snažily zabránit, pochodovali dál směrem na Václavské náměstí a Pražský hrad.

Pořádkovým jednotkám se podařilo dav přibližně 10 000 lidí zastavit až na Národní třídě. V tomto místě byli studenti naposledy vyzváni k rozpuštění demonstrace, ale ti neuposlechli a dále pokračovali v protestech formou pokojného happeningu.

I přes to, že se neprojevovali nijak agresivně a pokračovali v pokojné demonstraci, dostali zasahující jednotky rozkaz k jejich násilnému rozehnání. Během přibližně hodinového zásahu docházelo na uzavřené Národní třídě k brutálnímu bití obušky, během kterého byly stovky studentů zraněny, mnozí vážně.

Následující dny se informace o násilném zásahu na Národní třídě rozšířily po celé zemi. Na podporu zbitých studentů se postupně postavila většina občanů Československa a vlna nespokojenosti přerostla do série masových demonstrací. Studentská demonstrace ze 17. listopadu 1989 tak odstartovala pád komunismu a nastolení demokracie v Československu neboli Sametovou revoluci.

Od roku 2019 se slaví 17. listopad jako státní svátek, oficiálně „Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva“, a připomíná tak jak události z roku 1939, tak 1989.

Založení ISIC

Ptáte se, jak souvisí tyto dvě události s průkazy ISIC? Organizace ISIC byla založena v roce 1953 v poválečné atmosféře, kdy sílily snahy o mezinárodní mírovou spolupráci. Vzájemné poznávání a kooperace tak byly myšlenky, které stály za založením ISIC a jsou aktuální i dnes.

A čím je pro ISIC důležitý rok 1989? Konec totality umožnil mimo jiné i volné cestování a postupný návrat Česka na západ. A bez 17. listopadu a tehdy nabyté svobody by se čeští studenti nemohli zapojit do globální komunity ISIC.

A zajímavost nakonec – v roce 1989 se průkaz ISIC definitivně vzdal papírové podoby a přešel na plastové karty tyrkysové barvy. Velmi podobné těm, které studenti po celém světě používají dnes. ?

Foto: wikimedia.org a isic.de

Autor

Veronika Vlachová