Tunisko bez cestovky

Tunis po vlastní ose

Tunisko je tak moc zaseklé v myšlence organizovaných zájezdů, že paradoxně nejsložitější na plánování individuálního cestování do této země je sehnat levnou letenku. Aerolinky moc nepočítají s tím, že by se tam hrnuly davy individuálních turistů, které by si chtěly užít destinaci bez cestovky, takže ceny letenek jsou poněkud vyšší, až horentní. Než se rozhodneš koupit letenku, oslov nejdřív velké cestovky, které do Tuniska vozí své zájezdy a pokus se koupit samostatnou letenku u nich. Nic levnějšího, než charterový let se pořídit nedá. Zpáteční letenka vychází někde mezi 5-6 tis. Vyzkoušet můžeš i německé CK, ale počítej s odletem z Německa.

Druhá věc, která souvisí s tou první je, že je zde jen málo hotelů, které mají volné pokoje pro individuální cestovatele a relativně málo malých levných hotýlků, od kterých nechceš víc, než přespat a jet zase dál. Takže při plánování se nenech odradit a dej si víc času na vyhledání ubytování. Dobrá zpráva je, že se rozmohl byznys s pronájmem soukromých pokojů, takže by se nemělo stát, že bys v lokalitě, kam dorazíš nikdy nic nenašel.

Co v Tunisu vidět a kam se vydat?

Dalo by se říct, že perly této země leží na jihu, takže ideálním místem kde přistát se jeví letiště v Monastiru, město, které leží zhruba v první třetině Tuniska a je tak ideálním místem odkud na jih vyrazit.  Samotné město působí poklidně, a k vidění je zde hlavně impozantní mauzoleum prvního tuniského prezidenta Habíba Burgiba. Potom tvoje cesta povede na jih, do města Kairouan, města svatého Islámu. V dobách své největší slávy bývalo hlavním městem Maghrebu a uchovalo si nespočet krásných památek. Právem se tak dostalo na seznam UNESCO. Určitě se projdi místní medinou, zajdi do Velké mešity nebo úchvatného mauzolea Sidi Sahbi zdobeného keramikou. Kerouainu se také přezdívá město koberců, a místní dílny jsou světově proslulé a jejich koberce nesmírně kvalitní a krásné.

Druhou zastávkou je El Jem

Zatím co davy lidí jezdí denně obdivovat Coloseum do Říma, málo kdo ví, že druhé největší a nejzachovalejší Coloseum se nachází v Tunisku. Dnešní El Jem byl založen na troskách římského města Thysdrus, které bylo v době své slávy významným centrem obchodu s olivovým olejem. Do dnešní doby se z antického města zachovalo jen Coloseum, které najdeš v samotném centru města. Zajímavostí je, že se stalo jednou z kulis oscarového filmu Gladiátor. I tato památka je na seznamu UNESCO.

Pokud cestuješ od května do října, tak určitě oceníš trochu osvěžení. To si můžeš dopřát ve městě Sfax, kde se můžeš na chvíli zastavit na pláži, vykoupat se a dát si něco skvělého k jídlu. Tvoje cesta bude pokračovat dál přes Gabes. Zde není nic extra k vidění, takže se není důvod zde příliš dlouho zdržovat. Pokračuj dál na jih do oblast Matmata.

Matmata, město hvězdných válek

Matmata je typickou turistickou atrakcí, ale pro Evropana jsou místní obydlí natolik kuriózní, že prostě musí zastavit a některý z domů navštívit. K vzniku této vesnice sice neexistují žádné záznamy, ale traduje se, že vznikly v období punských válek, kdy Římané poslali dva egyptské kmeny na západ, aby vyvraždili všechny obyvatele, které zde najdou. Ti před nimi prchli do pouštní oblasti a vyhloubil svá obydlí v zemi. To je chránilo před nájezdníky. Na první pohled vyprahlou krajinou žádné obydlí nezahlédli. Trilogitní obydlí jsou vytesaná do země, ideálně pak do skalnatého podloží. Střed obydlí tvoří dvorek, z něhož vede několik dveří do dalších pokojů. V tomto místě prší opravdu jen párkrát do roka, takže se tu skutečně dá přežít i bez stropu pomyslného atria.

Douz, pouštní město plné tradic

Pak už vece cesta jen na jih a tvým cílem bude pouštní město Douz. Přezdívá se mu také brána Sahary, protože domy jsou postavené opravdu až k okraji pouště. Město je domovem beduínů, kteří až do padesátých let kočovali po poušti. Do města se přesunuli více méně až ve chvíli, kdy prezident ustanovil povinnou školní docházku, a tak se na 9 měsíců v roce musely ženy a děti přesunout do města. Postupem času opustili beduíni kočovný život a usadili se na okraji pouště. To jim umožnilo zachovávat tradice a obohatit se o komfort městského života. V Douz si můžeš objednat výlet do pouště, a to jak na jeden nebo více dnů. Putovat s průvodci můžeš na koních nebo na velbloudech. Vřele takový výlet doporučuji, povečeřet beduínské speciality pečené v zemi a strávit noc u táboráku pod hvězdami v beduínském stanu je zážitek na celý život. Na okraji pouště si můžeš vyzkoušet ale i moderní zábavu, jako je létání na padáku nebo jízdu na čtyřkolkách a buginách.

Pokud se chceš vydat do Douz v třeba v přes Vánoce nebo v lednu, zjisti si kdy bude probíhat tradiční beduínský festival. Tent patří k největším beduínským festivalům vůbec a je to skvělá podívaná. Festival trvá tři dny a jeho součástí je i několik velbloudích dostihů, včetně maratonu. Shlédnout takový závod se ti jen tak nepodaří a budeš překvapen, jakou rychlostí umí tato zvířata běžet.

Chott El Jerid, unikát jižního Tuniska

Na jihu se nachází také obrovské jezero, které je obklopené pouští. Přesto, s osvěžením a koupáním nepočítej, protože se jedná o silně slané jezero. Je to největší solné jezero Severní Afriky. Těží se zde sůl a většina jezera je pokryta pevnou solnou krustou, takže jeho přítomnost připomínají jen pruhy vysekané v povrchu. Voda je tyrkysově modrá, nebo zbarvená do červena, podle místa. Místní chlapci zde nabízí pouštní růže – lépe řečeno, solné růže. Tohle místo je dobré navštívit v ranních nebo večerních hodinách, kdy slunce ještě tolik nepálí. Naopak pokud se zde objevíš v opravdu horkém dni, můžeš podobně jako já uvidět fata morganu.

Horské oázy Tamerza a Chébika

Severně od jezera a jen pár kilometrů od Alžírských hranic se nachází největší horská oáza Tamerza. Kouzlo oázy dokresluje bujná zeleň na pozadí holých skal. Můžeš se projít starým městem, které vypadá, jako by vyrostlo z písku. Město bylo částečně zničené při povodni v roce 1969, kdy nepřetržitě pršelo 22 dnů a voda poničila domy z červené hlíny. Většina turistů však putuje rovnou do kaňonu Tamerza a Mides. Hluboké kaňony s několika působivými vodopády jsou jako osvěžující perly uprostřed pouště.

Na místě si můžeš dát skvělý mátový čaj a koupit některý z místních suvenýrů včetně sušených nebo naložených škorpionů a hadů v lihu. Někteří obchodníci nabízí i jedovaté hady a štíry v živé podobě, ale slouží spíš jako atrakce na přilákání turistů než k prodeji. Ve skutečnosti by je na stánku žádnému turistovi neprodali.

Chébika je další horskou oázou, nedaleko od Tamerzy. Nenabízí pohledy na kaňony, a i vodopád je výrazně menší. Přesto je to místo, které nabízí osvěžení na cestě horkým tuniským jihem. Asi nejprotivnější místní obyvatele, kteří za vše vyžadující bakšiš jsme potkali právě zde. Na druhou stranu, lze zde obdivovat skvělou práci místních lidí, kteří poměrně malou říčku dovedli skvěle využít k zavlažování svých políček i jejich snahu o rozšíření oázy výsadbou další zeleně.

Po horké cestě jihem můžeš přejet dlouhou severní část Tuniska najednou a dorazit do hlavního města Tunisu. Odtud navštívit ruiny slavného Kartága a Sidi Bou Side, kouzelné přístavní městečko s bílými kopulemi domů a modrých dveří. Modro-bílé městečko je kouzelné a modrobílou kombinací připomíná řecké Santorini. Dej si zde kávu nebo mátový čaj s místními dezerty a relaxuj při pohledu na záliv.  Zbytek času pak můžeš odpočívat na plážích kolem moderního letoviska Port el Kantaoui, nebo si užívat starou Sousse, kde nesmíš vynechat velkou mešitu a Souk s velkým bazarem.