Sehnat brigádu letos bylo jednoduché, někteří studenti si ale stěžují na problémy se zaměstnavateli

„Často se mluví o nespokojenosti zaměstnavatelů se studenty na brigádách. Chyběl nám ale pohled druhé strany, zajímal nás názor studentů. Tři čtvrtiny z nich v našem průzkumu sice označily svou zkušenost se zaměstnavateli během brigád celkově za dobrou, přesto si drtivá většina studentů nese alespoň z jedné své brigády negativní zážitek,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel GTS Alive Radek Schich.

„Často si stěžují například na měnící se platové podmínky v průběhu brigády, nepříjemné a pohrdavé chování šéfa či zkušenějších kolegů nebo na odlišnou délku pracovní doby a náplň práce, než bylo domluveno. Problémem bývá také špatná komunikace zaměstnavatelů nebo celkově negativní atmosféra na pracovišti,“ dodal Radek Schich.

Polovina studentů pracuje během prázdnin i během školního roku, čtyřicet procent pak jen během prázdnin. Brigádu si více než třetina studentů shání několik týdnů předem, další třetina dokonce několik měsíců předem. Pouze každý sedmý student se o brigádu zajímá až na poslední chvíli.

Zdaleka nejčastěji studenti brigádu hledají na online portálech s inzeráty. Na druhém místě je shánění přivýdělku přes rodiče a další příbuzné. Následuje hledání na sociálních sítích a přes kamarády. Skoro žádný ze studentů by podle výsledků průzkumu nenastoupil za hodinovou mzdu menší než 100 korun. Naopak jen každý třináctý student požaduje hodinovou sazbu 200 korun a vyšší.

Nejčastěji studenti pracují v restauraci nebo kamenné provozovně rychlého občerstvení. Následuje práce v obchodě nebo prodej ve stánku. Na třetím místě pak figuruje práce v oboru, který mladí lidé studují, nebo placená stáž. Na stáži spojené se studovaným nebo vyhlédnutým oborem ale někdy byla jen necelá třetina studentů, přičemž v polovině případů šlo o stáž placenou, v polovině neplacenou. Studenti, kteří na oborové stáži nikdy nebyli, jako nejčastější důvod uváděli, že se snažili takovou stáž sehnat, ale bez úspěchu.

Hlavní motivací, proč se účastnit brigád, jsou pro sedmdesát procent studentů peníze a pro dvacet procent zkušenosti. Ostatní důvody jsou jen marginální. Když byli studenti tázáni, jak přistupují k práci, hodnotili sami sebe spíše pozitivně. Necelé tři čtvrtiny z nich se snaží o maximální spolehlivost a co nejlepší kvalitu odvedené práce. Čtvrtina se snaží pracovat spíše dobře, ale zase se prý nepřetrhne. Skoro nikdo si nezvolil možnost, že se snaží práci odbýt co nejdříve a na kvalitu ani spolehlivost moc nedbá.

Vybrané typické odpovědi na otevřenou otázku ohledně nejpozitivnější zkušenosti s brigádou, co kdy studenti zažili:

Brigáda během Shakespearovských slavností, kdy člověk potká skvělé lidi, pracuje v kultuře a navíc je to práce, do které se těší

Brigáda v jídelně, pracovala jsem s ženami staršími než já, ale přes to jsme si rozuměly. Práce nebyla složitá, měla jsem pravidelnou pracovní dobu a nepředřela jsem se. Plat 110 za hodinu

Brigádu mám na porodnici, protože mám vystudovanou střední zdravotnickou školu, nejpozitivnější zkušenost byla nahlížení u porodu nebo u různých výkonů na sále. Brigáda mě motivovala si vybrat obor vysoké školy!

Dělám zvukaře a v poslední době stále slyším jen chválu. Takže vlastně poslouchám hudbu, dostávám za to peníze a ještě mě ostatní chválí.

Doučovala jsem jednoho kluka ve velmi milé rodině. Platili mi dopravu k nim do města, od nádraží mi nabídli dovoz autem, občerstvili mě… ale hlavně byli milí a přizpůsobiví. Po vypršení smlouvy požádali o soukromou spolupráci.

Dva týdny brigády za kasou/ve skladu v knihkupectví: vstřícní zaměstnavatelé, smysluplná práce, dobré peníze. Stejně tak brigáda u nich na Světě knihy.

Hromadně nám přišel do školy e-mail, že se hledají brigádníci do lanového centra. Je to nejlepší brigáda, kterou jsem kdy měla. Pracuji celý den venku na čerstvém vzduchu, hýbu se a povídám si s lidmi. Lidé nejsou nepříjemní, protože se lanový park nachází v hezkém prostředí. Jsem ráda, že jsem do toho šla. Pracuji tam 2 měsíce a dalo mi to hodně zkušeností. Rozhodně na lanový park nedám dopustit!

Jedinou brigádu co jsem byla schopna sehnat byla u cateringu (přes kamarádku), chodím tam skoro rok a hrozne záleží jaká je to akce, jakého máme manažera, náplň práce apod. Nejlepší zkušenost byl však gala oběd na Pražském hradě, kde byl náš pan prezident i Izraelský prezident. Super zážitek i když jsem dělala pouze servírku!

Pracuji pro jeden knižní eshop, v rámci kterého vydávám objednávky, tvořím je a prodávám zboží na prodejně. Můžu říct, že mám to nejlepší vedení. Vychází vstříc, hodinová sazba je už čistá (ne hrubá mzda), takže člověk ví, kolik dostane. Kromě toho s vedením si tykáme a mezi všemi vládne přátelské prostředí bez rozdílu.

Jelikož už 5 let pracuji u jednoho zaměstnavatele, tak mám jen tu nejlepší zkušenost. Práce mně baví, platově je tato pozice ohodnocena velmi dobře, je časově flexibilní a s výplatou přijde někdy i příjemný bonus za dobře odvedenou práci. Navíc mám i jako brigádník spoustu benefitů, které mají i regulérní zaměstnanci. A taky mně ta práce baví a naplňuje. Dělám ve skladu s potravinami. Joo a máme super kolektiv

Letos dělám poprvé pokladní. Paní vedoucí, která mě přijímala, mě ujišťovala, že se nemám čeho bát a měla pravdu – zkušenější kolegyně mě perfektně zaučily a i teď, když náhodou něco nevím, mi stačí se zeptat a pomohou mi. Bez jakýchkoli urážek, velice milé a ochotně. A když jsem podepisovala smlouvu o dohodě, velice trpělivě mi vysvětlili všechny části. Sami od sebe

Paní provozní mi vyšla vstříc v plánování směn, když rodiče trvali na tom, že přes školní rok má absolutní prioritu škola a brigádu skoro povolit nechtěli.

Tohle léto přišla vedoucí u mamky v práci s nabídkou brigády na vyřízení archivu v jejich kanceláři. Původně jsem si chtěla nechat letošní léto volné, takže jsem žádnou brigádu aktivně nehledala, a jsem proto ráda, že se mi taková příležitost naskytla. Do práce i z práce jezdím s mamkou, kolektiv je fajn a domluva ohledně směn je rozhodně nejlepší a nejflexibilnější, co jsem zatím zažila. Mohu tak klidně i přes brigádu příští týden odjet na dovolenou do Benátek s přítelem

Úklid ve výrobě pro firmu vyrábějící pneumatiky. Základní sazba 150 na hodinu je příjemnější, než typických 100-120, co nabízejí supermarkety apod. Jako brigádník jsem měl možnost se časem zaučit na strojích, takže jsem upustil od úklidu a brigádničím ve výrobě. Po všech příplatcích a prémiích se průměrná hodinová sazba dostane až na 220 na hodinu, což bych u jiných brigád hledal obtížně. Práce mě nijak zvlášť nebaví, ale vážím si jí

Vybrané typické odpovědi na otevřenou otázku ohledně nejvíce negativní zkušenosti s brigádou, co kdy studenti zažili:

Administrativa v kanceláři, kdy měsíce čekám než dostanu zadání (a v té době nejsem placená), ale hned jak zadání mám, tak si musím okamžitě udělat čas a mít to co nejdříve hotové

Aktuálně je to má vedoucí, moc kterou má jí stoupla do hlavy a dnes mi nedala ani přestávku na oběd. Ale už dlouhodobě je její přístup pasivně agresivní a nepříjemný.

Arogantní vedoucí (mistr), neustálá ‘šikana’ kvůli normám, které jsme pak zvýšily a stálí zaměstnanci nás za to nenáviděli

Bez smlouvy, za nezákonně nízký plat, práce s 25kg pytli, po dvou týdnech jsem byl vyhozen, protože potřebovali místo pro stálého zaměstnance

Brigáda v cukrárně, kde jsem 8 hodin pracovala a na konci dne mi paní majitelka předala 200 Kč a ani se neozvala

Bylo to na koupališti. Dali mi málo směn, málo peněz a ještě byli k brigádníkům doslova hnusní a chovali se jak kdyby byli brigádnici nějaký odpad. Měla jsem málo peněz a to jsem ještě nedostala ani půlku výplaty co jsem dostat měla a na závěr před všema hostama křičel na mě a i na mámu (máma je personalistka takže ví co a jak, zná ty zákony tak šla se mnou) no hrůza, od tý doby se bojím být někde zaměstnaná.

Chaos všude – ve vedení i na prodejně, nepříjemný, sebestředný šéf s ohromným egem, který se nade všechny hrozně povyšoval

Pracuji ve stánku se zmrzlinou a práce s lidmi může být i dost negativní, lidé mohou být nepříjemní, drzí, nevrlí… to mi někdy zkazí den, nebo když nefunguje stroj jak má a lidé jsou pak ještě nevrlejší

Jedná se o mé první dvě brigády. První byla obsluha v cukrárně (což taky absolutně není můj obor) ale moje známá to nabídla vyloženě mně a já jako mladá chtěla peníze. Musela jsem odejít po 3 týdnech kvůli brutální šikany ze strany zaměstnanců jak cukrárny, tak vedlejší restaurace se kterou jsme byli propojeni. Druhou brigádu jsem dělala 3 roky, bylo to za barem a tam byla opět šikana ze strany spolupracovníků a ostatních zaměstnanců. Šikana vznikala hlavně kvůli mému vzhledu a mrzí mě to

Jednou jsem vykonávala brigádně pozici pokladní v supermarketu. Nadřízení zde byli s prominutím na facku, ke svým zaměstnancům se chovali opravdu otřesně, až vulgárně. Pokaždé, co jsem do práce šla, mě bylo do breku. K psychickým potížím se poté přidaly i ty zdravotní, jelikož trpím silnou skoliózou a zde jsem musela buď 4 hodiny sedět za kasou a ani se nehnout nebo 4 hodiny stát za kasou. Když jsem poprosila o častější střídání na těchto kasách, bylo mi řečeno, že je to můj problém

Majitel restaurace nasliboval hezké ubytování na daném místě, nakonec jsme po odpracovaném víkendu nedostali zaplaceno a ubytovali nás v malém pokoji, kde nás mělo spát 11, majitel dále nekomunikoval a tvrdil, že takto jsme se dohodli

Mezi negativní zkušenosti bych rozhodně zahrnula paní vlastnící úklidovou firmu, která se mnou lidově řečeno “vydrbala”. Téměř dva měsíce mi dlužila výplatu a nakonec byla hodinová sazba u výplaty úplně jiná než jakou slibovala. Neměla jsem tehdy odvahu ozvat se, že takhle je to špatně a hlavně porušila pravidla stanovená v pracovní smlouvě. Od té doby si pečlivě vše ze smlouvy kontroluju s praxí.

Na mé úplně první brigádě na nás byl šéf hrozně zlej – řval na nás, dával nám nesplnitelný úkoly – za půl dne ošmirglovat zanesenej plesnivej plot a potom ho natřít – nestačila nám barva a šlo to hrozně pomalu, ale on pro to neměl pochopení, hrozil nám strhnutim už tak mizerného platu (77kč) za to, že nepracujeme, řval, že jsme neschopný a ještě po nás chtěl spoustu dalších věcí najednou. Dalo mi to motivaci, abych se dobře učil, a toho chlapa už nikdy víc nemusel vidět

Nesympatičtí a arogantní vedoucí v nejmenované společnosti, seřvali mě přes celý sklad, zasedli si na jedince, který prostě vypadal mladě a zmateně a občas něco popletl, když se něco nepovedlo, tvářili se, jako by byl problém jít mi pomoct

Pracovala jsem v jednom nejmenovaném řetězci fast foodů, kde jsem na sebe kvůli mokré podlaze vylila plech se vřelou slaninou a jejím tukem. Spálila jsem si ruce až na 2. stupeň. Neměli sebemenší potřebu mi věnovat pozornost. Ještě další půl hodinu jsem musela být na provoze bez ošetření, pak mi to nastříkali panthenolem a dali na to led (což je proti daným předpisům). Neošetřili mě, úraz nezapsali do knihy úrazů a pojistku chtěli řešit až za 2 roky (prý by se k tomu pojišťovna dřív nedostala).

Špatně uvedený inzerát (nepopisoval přesně co práce obnáší), velmi náročné pracovní podmínky abychom dosáhli slibované hodinové sazby. Při nesplněni objemu práce, pouze minimální mzda, cožv inzerátu nebylo uvedeno. Velmi brzké vstávání kvůli svozu všech zaměstnanců autobusem do haly, kde se pracovala. 12hodinové směny pouze s jednou 30minutovou přestávkou přičemž jsme si museli jídlo a pití přinést z domova. Nebyla na místě možnost si něco připravit/koupit, při práci nebylo možné ani pít.

Zaučovali mě moji spolužáci, kteří nastoupili týden přede mnou a druhý den jsem šla na prodejnu sama. Zaměstnavatel byl velmi arogantní a pro špatné slovo nešel daleko a do dnes mi dluží peníze. Smlouvu jsem podepisovala ažkdyž jsem měla vše odpracované. Hygienické podmínky neexistovaly a to i přes to, že se jednalo o stánek, kde se prodává jídlo a pití.

(odpovědi studentů ponechány v původním znění včetně překlepů a pravopisných chyb)

Poznámky pro editory:

Společnost GTS Alive s.r.o. v České republice vydává a spravuje studentské průkazy ISIC a žákovské průkazy ISIC Školák (ISIC Scholar), učitelské průkazy ITIC a okrajově i další průkazy. Firma vznikla v srpnu 2000. Jejím předchůdcem byla v Česku společnost GTS International. GTS Alive s.r.o. je součástí mezinárodní skupiny GTS Alive Group, jejíž centrála sídlí v Praze. GTS Alive Group je výhradním vydavatelem průkazu ISIC v 16 zemích světa, z toho pěti evropských.

GTS Alive prostřednictvím čipového identifikačního systému ISIC PORT také zajišťuje řadě základních a středních škol zabezpečení přístupů do jejich budov a systém elektronické docházky. Společnost mimo jiné zprostředkovává studentům i cestovní nebo úrazové pojištění.

Pro další informace kontaktujte:
Jan Šimral, mediální zástupce GTS Alive
Tel.: +420 737 944 370
E-mail: info@jansimral.com

Autor

Lenka Kubištová

Miluju sladké snídaně, chození po horách a hraní deskovek. Nejvíc se mi líbilo ve Skandinávii a mým velkým snem je podívat se na Island.