Vysokoškolští studenti kritizují nedostatečné propojení studia s praxí, naopak oceňují kvalitní pedagogy. Tři čtvrtiny z nich jsou proti školnému Tiskové zprávy 9. 5. 2023 Více než čtvrtina českých vysokoškolských studentů nestuduje na škole své první volby. Nejčastěji jde o studenty pedagogických a ekonomických fakult. Každý pátý student pak říká, že očekávání, s nimiž na školu přicházel, nebyla naplněna. Největší deziluze v tomto směru panuje na humanitních fakultách. Nejspokojenější jsou naopak na svých školách studenti společenskovědních, právnických a matematicko-fyzikálních fakult. V čem se ovšem shodují studenti napříč obory, je odpor proti školnému. Odmítají jej tři studenti ze čtyř a příliš by je neobměkčila ani případná nabídka stipendií. Vyplynulo to z rozsáhlého průzkumu mezi 1 125 studenty českých vysokých škol napříč celým Českem. Průzkum připravila společnost GTS Alive, která mimo jiné vydává a spravuje studentské průkazy ISIC. „V průzkumu jsme se studentů ptali také na to, co jim na jejich škole připadá nejpozitivnější a co naopak vidí kriticky. Nejvíce vyzdvihovali kvalitu svých vyučujících. Většinu z nich hodnotí jako vynikající odborníky, váží si i jejich vstřícného přístupu,“ komentoval výsledky ředitel GTS Alive Radek Schich. „Co se týče negativ, studenti často kritizovali nedostatečné propojení studia s praxí. Dále zmiňovali někde stále přetrvávající frontální výuku, kdy je vyučující nijak nezapojuje a pouze musejí pasivně poslouchat jeho výklad. Problémem je zjevně i nedostatečná kvalita kolejí, které podle studentů někde zdaleka neodpovídají prestiži daných univerzit,“ dodal Radek Schich. Nejkvalitnější pedagogové jsou podle studentů obecně na matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých, společenskovědních, právnických a lékařských fakultách. Nejhůře jsou na tom z tohoto pohledu naopak fakulty pedagogické. Na lékařské fakulty je těžké se dostat i tam obstát A jak obtížné bylo se na jednotlivé obory vůbec dostat? Jako „velmi obtížné“ to zdaleka nejčastěji hodnotí dnešní studenti lékařských a farmaceutických fakult. Nejjednodušší cesta pak údajně vede na technické, ekonomické a přírodovědecké nebo chemické fakulty. Jiná otázka ovšem je náročnost samotného studia. Jako „spíše jednoduché“ jej nejčastěji hodnotí studenti pedagogických a společenskovědních fakult. Naopak jako „velmi náročné“ své studium označovali velmi často opět studenti lékařských fakult (až dvě třetiny z nich), v dalekém závěsu pak vysokoškoláci z technických a matematicko-fyzikálních fakult (třetina z nich). Budoucí učitelé nechtějí utéct mimo obor Průzkum rovněž ukázal zajímavé závěry ohledně plánů mladých lidí setrvat po ukončení studia ve svém oboru. Oproti obecně tradovanému přesvědčení příliš nechtějí mimo obor odcházet současní studující pedagogických fakult. Přes osmdesát procent jich chce opravdu začít učit. Zůstat ve svém oboru chce také například drtivá většina studentů lékařských, matematicko-fyzikálních či právnických fakult. „Zaječí úmysly“ se naopak nejčastěji objevují u vysokoškoláků z humanitních fakult. Zhruba polovina studentů se momentálně cítí ke studiu dostatečně motivovaná. Nízkou motivaci uvádí zhruba každý čtvrtý student. Ovšem na zemědělských, pedagogických či humanitních fakultách je to horší, tam je demotivovaný dokonce každý třetí student. Největší momentální motivaci ke studiu naopak pociťují budoucí právníci. Dále pak studenti společenskovědních a lékařských fakult. Dobrou zprávou je, že jen zhruba sedm procent studentů si myslí, že ze své současné vysoké školy předčasně odejdou. Hlavním důvodem je, že je studium na dané fakultě nebaví nebo je pro ně moc obtížné. Polovina studentů se nechystá do zahraničí Studenti byli v průzkumu také dotazováni na studium v zahraničí. Každý desátý už má zahraniční studia za sebou, další třetina je plánuje. Ovšem celá polovina studentů se na výjezd do zahraničí vůbec nechystá. Ze studentů se zahraniční zkušeností uvádí zhruba třetina, že zahraniční škola byla lepší, třetina preferuje svou českou školu a třetina hodnotí obě nastejno. První skupina na zahraniční vysoké škole oceňuje například individuálnější přístup, více interakce, více praktické výuky oproti teorii, lepší kvalitu výuky i zázemí, lepší organizaci, násobně vyšší stipendia či kvalitnější výzkum. Průzkum se uskutečnil mezi studenty všech českých vysokých škol v březnu a dubnu 2023. Poznámky pro editory: Společnost GTS Alive s.r.o. v České republice vydává a spravuje studentské průkazy ISIC a žákovské průkazy ISIC Školák (ISIC Scholar), učitelské průkazy ITIC a okrajově i další průkazy. Firma vznikla v srpnu 2000. Jejím předchůdcem byla v Česku společnost GTS International. GTS Alive s.r.o. je součástí mezinárodní skupiny GTS Alive Group, jejíž centrála sídlí v Praze a spadají pod ni pobočky v sedmnácti zemích na čtyřech kontinentech. GTS Alive prostřednictvím čipového identifikačního systému ISIC PORT také zajišťuje řadě základních a středních škol zabezpečení přístupů do jejich budov a systém elektronické docházky. Společnost mimo jiné zprostředkovává studentům i cestovní nebo úrazové pojištění. Pro další informace kontaktujte: Jan Šimral, mediální zástupce GTS Alive Tel.: +420 737 944 370 E-mail: info@jansimral.com Autor Lenka Kubištová Miluju sladké snídaně, chození po horách a hraní deskovek. Nejvíc se mi líbilo ve Skandinávii a mým velkým snem je podívat se na Island.
