Sociální sítě – proč nás tolik baví? Lifestyle 17. 12. 2024 Podle shrnujícího článku publikovaného v roce 2024 na Standford Law School vykazuje známky závislosti a sociálních sítích až 20 % mladých lidí. Není ale důvod hned zahazovat telefon. Je spíš fajn si uvědomit, jak vlastně sociální sítě fungují a proč nás tolik přitahují, že s nimi často vstáváme i usínáme. Dopamin a instantní štěstí Dopamin je neurotransmiter, který se podílí na pocitech radosti, motivace a spokojenosti. Sociální sítě dopamin umí uvolnit. Uvolňuje jej mnoho dalších aktivit jako je sport, poslech oblíbené hudby nebo třeba trávení volného času s kamarády. Oproti sociálním sítím je ale potíž v tom, že tyhle aktivity jsou často mnohem náročnější na čas i energii a tím i méně dostupné. Telefon přitom máme všichni v kapse. Je to takové instantní štěstí. Z pochopitelných důvodů náš mozek dopamin miluje a chce ho ideálně víc a víc. Dobře nastavené algoritmy Sociální sítě umí dobře poznat, co máš a nemáš rád. Ať už jde o zvířata, sport, módu, elektroniku nebo cokoliv jiného. Pečlivě nastavené algoritmy pak volí, jaký obsah uvidíš a tvůj feed je ti šitý na míru tak, abys co nejdéle vydržel aktivní. Navíc je forma příspěvků, (například délka videí) vymyšlena tak, abys dokázal udržet pozornost a obsah tě stále bavil. Posilování chování Možná si to pamatuješ z přednášek základů společenských věd – pokud dostaneš něco, co chceš, zapamatuješ si to a chování opakuješ. Říká se tomu pozitivní posilování. Sociální sítě nám pořád dokola přináší drobné radosti a odměny. Mozek se učí, že trávit tam čas se vyplácí. A chce to opakovat. Sociální sítě jsou na tenhle fenomén připraveny. Feed nikdy nedojde, nikdy nevíš, co dalšího tam ještě je, a to tě motivuje dál scrollovat. Sociální kontakt Člověk je tvor společenský a má přirozenou potřebu být v kontaktu s druhými. Přes sociální sítě je to snadné a rychlé, ať už jsme kdekoliv. Nemusí se jednat jen o zprávy na messengeru, i videa, příspěvky a reakce na ně jsou určitá forma komunikace. Nepřímá komunikace je často zároveň méně stresující než přímý kontakt. Když se cítíme sociálně přijímáni a uznáni, opět se nám zvyšuje hladina dopaminu. Co s tím? Pokud si nejsi jistý/á, jak to máš se sociálními sítěmi a chceš si o tom s někým promluvit, neváhej se obrátit na některého z terapeutů ze Shifto, kteří tě rádi vyslechnou a pomůžou ti se v tvé situaci zorientovat. Na sezení s online terapeutem tu máš navíc s průkazem ISIC slevu 20 %. Celý tento článek je malá ochutnávka toho, co můžeš od terapeutů ze Shifto čekat – celý tento článek totiž vznikl ve spolupráci s nimi a také pod záštitou naší Alive Cares. Autorka: Mgr., Bc. Tereza Jandová Adiktoložka, terapeutka, psycholožka ve zdravotnictví Tereza vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a adiktologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Má absolvovaný rok psychoterapeutického výcviku v kognitivně-behaviorální terapii v Institutu Odyssea a v současné době je frekventantkou psychodynamického výcviku SUR. Kromě toho má Tereza dokončené kurzy Psycholog ve zdravotnictví a Práce s klientem v jeho přirozeném prostředí akreditované MZ ČR. V současné době je Tereza odborným konzultantem nově vznikajícího projektu zaměřeného na poskytování online terapie pro teenagery a mladé dospělé. Má ráda turistiku a cestování, s oblibou vyráží na dlouhé treky v Čechách i zahraničí. Autor Dagmar Prajznerová Jsem milovnice sci-fi a fantasy světů, dobré kávy a černého humoru. Své superschopnosti nejradši tříbím cestováním, čtením nebo pokecem s fajn lidmi nad indickým jídlem.
