Jak procestovat Kubu levně a bezpečně. Část první Cestovatelské deníky 12. 4. 2021 Je mnoho míst na světě, která jsou krásná a nabízí vše co si jen můžete přát. Moře, hory, příroda, dobré jídlo a prázdninová pohoda. Jsou skvělá, ale v mnohém se od ostatních příliš neliší. To se ale rozhodně nedá říct o Kubě. Kuba je originál, který nikde jinde nenajdeš Kuba je místo nepodobné ničemu co jste viděli a zažili jinde. Je sama sebou, sama za sebe. Dokonalý koloniální skanzen pod širým nebem, na pozadí až kýčovitě dokonalých scenérií. Je jedno zda stojíš v údolí uprostřed tabákových plantáží v Pinales del Rio, na schodech náměstí v Trinidadu anebo se potápíš pod úpatím hor v Santiago de Cuba. Každé místo je originální a neopakovatelné. Historie, exotika a komunismus. Politický marketing je všudypřítomný, narazí do tebe již na letišti a neopustí tě ani v té nejodlehlejší rybářské vesničce. Prostě myšlenka revoluce je všudy přítomná. Stále tě ještě Kuba láká? Tak pojďme na to. Letenky na Kubu levně? Ačkoli to zní neuvěřitelně, jde to. Pokud na Kubu nejedeš kvůli válení se na pláži, ale chceš ji procestovat a užít si ji naplno, máš pro ideální cestování jen pár měsíců. Od října do prosince se nad Karibikem prohání tropické bouře a tohle období je k návštěvě vyloženě nevhodné. Pro nás příjemně teplo a ideální čas přichází v únoru a trvá zhruba do května. Od června do září je zde pro většinu Evropanů k padnutí. Kolik stojí letenky na Kubu? Aktuálně je obtížné předvídat, jak se bude vyvíjet letecký a turistický byznys po skončení pandemie, takže vycházím z vlastních cestovatelských zkušeností. Z Prahy létá větší množství společností, ale za ideální letenky a komfort si připlatíš. Air France létá s přestupem v Paříži či Frankfurtu a letenky se pohybují kolem 22 tisíc. Druhou možností jsou časté akce Aeroflotu, které v přichází v ideálním cestovatelském čase a dají se pořídit za 15 tis. Odlétáš sice z Prahy, ale hodinově si pocestuješ. Přestup je v Moskvě a teprve odtud je přímý let do Havany. Další možností je vychytat letenku charterových společností v Německu. Zde je to o štěstí a o tom, kam až se ti vyplatí pro odlet dojet. Mým rekordem byla letenka za 7 500 Kč z Dusseldorfu. Sice to byla dálka, ale ve čtyřech lidech se nám cesta i s parkováním na letišti stále vyplatila. Letiště Havana. Místo, kde všechno začíná Půjč si auto rovnou na letišti a vydej se na cestu. Proč nezůstat v Havaně, ale nechat si ji až jako poslední zastávku na své cestě? Protože Havana a Havaneros (obyvatelé města), totiž nejsou Kuba. Nepředstavují nic z vřelé kubánské povahy a veselosti. Pro Havaneros je turista z kontinentu chodící peněženka a ceny se tomuto pohledu přizpůsobují. Nejdřív poznej Kubu, až potom si užij Havanu. Dříve bylo možné pronajmout auto jen od státních půjčoven, dnes si jej můžeš půjčit i od drobných podnikatelů. Otázkou jsou smlouvy, pojištění a stav aut. V každém případě, ještě doma si při sjednávaní pojištění zaškrtni odpovědnost za škodu. V případě nehody nebo drobného poškození se placení nevyhneš. A to ani v případě, že by ti z auta nějaký díl někdo ukradl, což se děje poměrně často. Platit budeš na místě, takže si dej nějakou hotovost raději stranou. Auta jako taková se nekradou, není s nimi kde obchodovat. Silnice na Kubě Když jsem na Kubu poprvé vyrážela, dostávala jsme děsivé informace o úrovni kubánských silnic. Nakonec to tak hrozné rozhodně nebylo, ale jistá specifika zdejší doprava má. Na celé Kubě je jen jedna opravdu dlouhá dálnice a ta vede z Havany středem ostrova zhruba do jeho poloviny a po desítkách km kvalitní silnice na tebe můžou čekat opravdu velké díry. Výhodou je, že Kubánci mnoho aut nevlastní, a tak se na tříproudé dálnici potkáš především s autobusy a náklaďáky. Kuba je místem, kde má stát a vojáci vše pod kontrolou. Některá města mají vstupní kontroly, policista tě může konfrontovat s rychlostí jízdy, takže opravdu vždy jezdi podle pravidel. Může chtít vidět doklady od vozidla, cestovní doklady a co vezeš. Se zbytečnými problémy jsem se však nesetkala. Stopování na Kubě Po Kubě se dá také cestovat autobusy vysoké kvality. Ty levnější jsou pouze pro místní, nemají klimatizaci a jsou často nespolehlivé. Na místech, kam dorazíš, se pak můžeš pohybovat taxíky. Stopování na Kubě, jak ho známe u nás, neexistuje. Stoupnout si k silnici kdekoli a zamávat nefunguje. Kubánci jsou chudí, auta mají jen vyvolení a autobusy tak často nejezdí. Proto vzniklo povinné vytížení aut. Byla to možná první oficiálně organizovaná spolujízda na světě. Funguje to tak, že na konci města jsou postavené zastávky. Tam obvykle během dne stojí i koordinátor dopravy. Je to státní zaměstnanec, který celý proces řídí. Pokud Kubánec jede autem a má místo, má povinnost zastavit, a do auta dobrat počet lidí do plného. Spolucestující přispějí 1 peso na cestu. Tato povinnost neplatí pro cizince ve vypůjčeném autě. Nákladní auta pak fungují tak, že ráno vezou například písek, poté se auto uklidí a na sklopné lavice na korbě se posadí lidé, přispějí na cestu a jedou. Jako cizince tě ale kvůli bezpečnosti nikdy na takové auto nevezmou. Čtěte pokračování ve druhé části. Autor Vlaďka Horáková Mojí vášní je cestování, ráda objevuji nová místa, která voní exotikou. Ráda fotím, tančím salsu a zkouším recepty, které jsem si dovezla z cest.
