Rekapitulace roku války na Ukrajině

JAK TO CELÉ ZAČALO 

Na Ukrajině přesně před rokem vypukla válka. Invazi odstartoval ruský prezident Vladimir Putin s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem po několika měsíčním cvičení u ukrajinských hranicích. Jejich ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj následně vyhlásil mobilizaci a povolal do zbraně přes 700 000 lidí. Evropská unie, Spojené státy americké i další země zavedly vůči Rusku sankce. Konflikt už má podle ukrajinských úřadů přes 7 tisíc civilních obětí. Ukrajinský odpor ovšem okupanty zaskočil a změnil pohled na druhou nejsilnější armádu světa a její bojeschopnost.

Kde se na Ukrajině bojuje

Nejtvrdší boje a ostřelování zažívají aktuálně lidé na Donbasu. Bojuje se zejména ve městech na východě Ukrajiny – v Doněcku, Luhansku, Mykolajivské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského a zahraničních agentur může jít o rozhodující boje v celé válce, zároveň ale také mohou trvat i celé roky. Ruské bomby a rakety ale stále dopadají také na další města po celé Ukrajině. Ruské námořnictvo zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy a odřízlo zemi od mezinárodního námořního obchodu. Ruské síly také mají pod kontrolou Záporožskou jadernou elektrárnu. 

Ruské plány

Po neúspěšném pokusu o dobytí Kyjeva na jaře se ruské jednotky začaly soustředit na oblast Donbasu. Podle vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova z poloviny července ovšem už Moskvě nyní nejde pouze o Luhanskou a Doněckou oblast. Podle Lavrovových slov má Rusko zájem o celou Ukrajinu a takzvanou denacifikaci. Tento pojem by měl znamenat odstranění ukrajinského národního cítění a inklinaci k západu. Ruští představitelé, například ministr zahraničí Sergej Lavrov, navzdory četným důkazům o útocích na civilní cíle nadále tvrdí, že ruské jednotky ostřelují pouze vojenské cíle. Vladimír Putin 12. dubna uvedl, že invaze na Ukrajinu byla nutná a tato slova zopakoval i při oslavě konce 2. světové války v Evropě, při vojenské přehlídce v Moskvě 9. května.

Válečné zločiny

Konflikt na Ukrajině provázejí informace o válečných zločinech, které v okupované zemi páchá ruská strana. Ukrajinská prokuratura uvedla, že od počátku války eviduje nejméně 12 tisíc válečných zločinů, kromě cíleného zabíjení a mučení civilistů, například znásilňování žen. Už ve středu 16. března Mezinárodní soudní dvůr nařídil Rusku zastavit vojenskou invazi, to ale zůstalo bez odezvy. Největší válečný zločin z rukou Ruska se dá považovat násilný odsun více než 16 tisíc dětí, které mají být asimilovány v Rusku. Tento zločin až přespříliš připomíná nacistický plán převýchovy dětí z okupovaných území. 

Buča

Jedním z nejvýraznějších válečných zločinů se stala zvěrstva, která spáchaly ruské vojenské jednotky v Kyjevské oblasti. Poté, co k víkendu 2. a 3. dubna dobyly zpět ukrajinské jednotky Kyjevskou oblast, se z tamních měst začaly objevovat četné snímky civilistů, které měly povraždit ruští vojáci. Ukrajinská strana mluví o nové Srebrenici, prokuratura uvedla, že bylo zabito minimálně 1300 lidí, odhaleno bylo podle ukrajinské strany několik masových hrobů. Symbolem zvěrstev v Kyjevské oblasti se stalo město Buča. Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v tomto městě vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil činy ruských vojáků v oblasti za genocidu. Rusko nařčení  stále odmítá.

Mariupol 

Jeden ze symbolů války se stal strategický přístav Mariupol. Ruští okupanti a ukrajinští obránci o něj svedli tvrdé boje, Rusko nakonec město dobylo. Ve městě, které počtem obyvatel odpovídajícím Brnu, bylo podle ukrajinské strany ostřelováním poškozeno nebo zničeno přes 95% budov. 

Reakce Západu

Americký prezident Joe Biden 26. března 2022 prohlásil, že Vladimír Putin nemůže zůstat u moci, ke 13. dubnu 2022 pak uvedl, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu. USA zatím na Ukrajinu poslaly vojenskou pomoc v hodnotě přes 600 miliard korun. Rusko opakovaně obviňuje USA, že pomáhají Ukrajině v boji. Washington to odmítá a tvrdí, že Ukrajině dodává pouze peníze, zbraně a vojenské vybavení, a zpravodajské informace, přímo do bojů se ale nezapojuje. V souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině zástupci Severoatlantické aliance prohlásili, že posilní svoji přítomnost ve státech v okolí Ukrajiny. Zástupci Aliance ve čtvrtek 24. března 2022 schválili, že ve čtyřech zemích – na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, budou působit čtyři bojové skupiny celkem o 40 tisících vojácích. Na Slovensku bojové skupině velí čeští vojáci. Mnohé členské státy NATO, výrazně Česká republika, Slovensko či Polsko, ale i další, posílají na Ukrajinu zbraně – i těžkou vojenskou techniku. V květnu oficiálně podaly žádost o vstup do NATO Švédsko a Finsko.

Uprchlická vlna

Podle OSN opustilo od začátku ruské invaze své domovy více než jedenáct milionů Ukrajinců, více než šest milionů z nich pak zamířilo do zahraničí. S vývojem bojů se sice část lidí na Ukrajinu ze sousedních zemí vrátila, přesná čísla ale nejsou známa.

Odstřižené Rusko

Rusko bylo po rozhodnutí EU, Velké Británie, Kanady a USA odstřiženo od globálního bankovního systému SWIFT. Rubl klesl na historické minimum. Na stát je rovněž uvalena řada dalších ekonomických sankcí. Podle některých odborníků je Rusko na pokraji ekonomického kolapsu. Rusku přestaly svoje služby poskytovat rovněž velké soukromé firmy, mezi nimi Mastercard, McDonald´s, Ikea a další. Na lidi v okolí Vladimira Putina i ruských oligarchů jsou v zemích EU, USA a Velké Británii uvaleny sankce. EU se podařilo vyřešit závislost na ruském zemním plynu a ropě, což Rusku způsobuje velké finanční ztráty. Důvodem je ruská ekonomika postavená především na vývozu fosilních paliv. 

Kybernetický boj

Vstup ruských jednotek na území Ukrajiny provázel i kybernetický útok na ukrajinské instituce a média. Mezinárodní hackerská skupina Anonymous vyhlásila Rusku kybernetickou válku. Už dříve z provozu vyřadila například stránky ruské FSB. Rusko se podle některých zdrojů chystá na odpojení od světového internetu, čímž by hackerským útokům zamezilo. Obyvatelé by zároveň neměli přístup k zahraničním serverům. Aktuálně už Rusko například zablokovalo přístup k sociálním sítím jako Facebook a Instagram.

Zintenzivnění propagandy

Vzhledem k pomalému vojenskému postupu na Ukrajině Kreml zintenzivnil proválečnou propagandu v Rusku. O nutnosti války se povinně učí děti ve škole, Ukrajinci jsou představováni jako neonacisté. V zemi byly rovněž zablokovány weby nezávislých médií. Mnozí Rusové končí za účast na protiválečných protestech v poutech. V pátek 18. března 2022 vystoupil prezident Putin na obří manifestaci v Moskvě, kde obhajoval invazi na Ukrajině. Symbolem ruské invaze se stalo písmeno Z. Za jakékoliv protiválečné jednání hrozí v Rusku tresty vězení na dlouhé roky. Mnohé ruské odsouzené čeká mučení ve věznicích s pověření státu. 

Autor

Tim Slavík

Miluji cestování, a především jen s batůžkem a foťákem. Jsem student, ale spíše mě potkáš v kavárně než zasypaného knížkami ve studovně. Ujíždím si na technologiích a bělících zubních pastách.